Pomáhání

Pomáhání

Péče a láska na prvním místě!

Chceme-li někomu pomoct, musíme cítit nesmírnou péči o toho člověka. Nejde o to, kolik toho víme, ale jak moc nám na něm ZÁLEŽÍ.

Upřímná péče o další lidskou bytost může pohnout horami. Je velmi snadné říct „Nemám čas.“, když nás někdo potřebuje, ale je velmi těžké slyšet „Nemám čas.“, když naopak někoho potřebujeme my.

Pokud jde o pomáhání, pokud nejsi motivován určitou mírou PÉČE a STAROSTI o člověka, je lepší raději vůbec nemluvit! Je také důležité nezapomínat, že dáváním LÁSKY inspirujeme ostatní ke změně více, než dáváním sebelepších rad.

Nikdy nemůžeš vědět, jestli tě někdo za tvou pomocnou ruku chytne
nebo tě do ní kousne, důležité však je ji nastavit.

Než pomůžeme

Než někomu pomůžeš, zastav se na chvilku a polož si otázku: „Jsem tím správným člověkem?“ a „V čem mu můžu pomoct z dlouhodobého hlediska nehledě na mé vlastní potřeby?“

Nejlepší věc, kterou můžeš v tomhle světě udělat, je pomoct
druhému člověku napojit se na Světlo.

Kdy pomoct a kdy ne?

Instinkt pomáhat je správný, ale musíme se naučit, JAK pomáhat! Pokud jde o sdílení naší moudrosti, lásky nebo dokonce kritiky s lidmi v našem životě, musíme si položit otázku, zda jsou skutečně OTEVŘENÍ a PŘIPRAVENÍ naši pomoc přijmout. Pokud totiž ne, nepomáháme jim, ale spíše ubližujeme.

„Když je někdo poslední na světě, kdo může něco udělat, tak musí.“
(Rudolf Hrušínský – Vesničko má středisková)

Velmi dobrým ukazatelem toho, jak poznat, že si někdo naši pomoc zaslouží je ten, že ti, kdo si naší pomoc zaslouží, jsou ti, kteří také DĚLAJÍ VŠE, CO JE V JEJICH SILÁCH, aby si sami pomohli. Kdo z nás tohle nezažil? Člověk chce pomoct, ale jako by zároveň říkal: „Prosím pomozte mi, ale nechtějte po mě, abych se o to snažil i já.“

Pokud tedy chceme někomu opravdu pomoct, ale vidíme, že on sám pro to nic nedělá, je nejlepším způsobem si s ním o tom promluvit a vysvětlit mu, že i on by měl přiložit ruku k dílu. Pokud to nedělá a žije dále ve svém reaktivním chování a spoléhá se pouze na nás, naši pomoc si nezaslouží.

Jak správně pomáhat?

Pokud chceme někomu pomoct, musíme ZTRATIT svou IDENTITU. Pokud ji potřebujeme, nemůžeme nikomu pomoct! Pokud se pokoušíme mluvit s druhou osobou z našeho bodu vědomí, můžeme rovnou zapomenout na to, že budeme vůbec kdy schopni se na ni napojit. To se nestane. Výsledek? Frustrace na obou stranách a žádný prostor pro Světlo.

Pokud nepomáháš druhým a nesloužíš jim, což je smyslem
tvého života, pouze existuješ, nic víc.

Vžij se do kůže ostatních!

Teprve když začneme cítit bolest druhých, ukáže nám Světlo, jak jim pomoct. Můžeme si myslet, že víme, čím ostatní procházejí, ale dokud si neobujeme jejich boty, tak jen sotva.

PŘÍBĚH: https://chcesvedetpravdu.cz/pribeh-kral-a-krejci/

Různé formy pomoci

Někdy, když nevíme, co máme dělat nebo říct, nemusíme dělat vůbec nic. Občas může pomoct už jen naše přítomnost. Naším úkolem totiž není vždy a za každou cenu odstranit bolest onoho člověka. Občas ho stačí pohladit po tváři, poplácat ho soucitně po ramenou, pevně stisknout jeho ruku nebo pro něj uronit slzu. Občas stačí, když mu dáme vědět, že není na všechno sám.

PŘÍBĚH: https://chcesvedetpravdu.cz/pribeh-zazracny-muz/

Občas může být nejlaskavější věcí, kterou můžeme udělat to, že mu upřímně řekneme, co dělá špatně nebo v čem se mýlí aneb jak se říká: „Rány od přítele jsou lepší než polibky od nepřítele!“ Musíme si uvědomit, že být laskavý občas znamená říkat bolestivou pravdu.

Občas to, že někomu řekneme „Ne!“ (tedy provedeme zdánlivě nedobrý čin) může být přesně to, co onen člověk potřebuje. Stejně tak to může být i to, že z onoho místa odejdeme úplně. Jak je vidět, pomoct se dá různými způsoby, musíme však vědět jaký je v danou chvíli a pro koho ten nejúčinnější.

Nedat lidem to, co chtějí, občas znamená dát jim
přesně to, co potřebují.

Oceň pomoc od ostatních!

Lidé, kteří nám na této cestě pomáhají, jsou kanály Světla, a pokud na ně zapomeneme, přerušíme spojení se zdrojem všeho dobrého v našem životě. I kdyby to bylo před 20 lety, je důležité pamatovat na lidi, kteří nám kdy pomohli.

Vrať se teď do nějakého těžkého období ve svém životě. Kdo ti pomohl, když všichni ostatní utekli? Je ten člověk ještě stále ve tvém životě? Pamatuješ si ještě, co pro tebe udělal? Probuď teď v sobě VDĚČNOST. Je to klíč k získání další pomoci v budoucnu.

I když se od nás lidé, kteří nám v minulosti pomohli, mohou později
odvrátit, není důvod zapomínat na jejich dobré skutky!
(Rav Berg)