Příběh

Jednou z nejdůležitějších lekcí v životě je lekce soucitu – schopnosti cítit to, co cítí ostatní. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je, že otevřeme svá srdce.

Je znám příběh o králi, který během revoluce opouštěl město. Když pro něj přišli vojáci, aby ho zabili, ukryl se v krámě jednoho krejčího. „Schovej mě!“, prosil.

„Rychle!“, řekl krejčí, „Schovej se pod touhle hromadou oděvů, králi.“

Vojáci vrazili do krámu a zakřičeli: „Neukrývá se tady král?“ a začali probodávat kupu oděvů svými kopími míjejíce tělo krále jen o pár centimetrů. Když odešli, král říká krejčímu: „Děkuju, že jsi mi zachránil život. Jsem si jistý, že tato revoluce brzy skončí a jakmile skončí, splním ti tři přání.“

Krejčí byl nadšením bez sebe a začal: „Jako mé první přání bych chtěl, abys vyhlásil Národní den krejčích. Mé druhé přání je, aby byl každý krejčí ve městě placen dvojnásobně.“ Pak se krejčí na chvilku odmlčel a říká: „Než ti řeknu své třetí přání, rád bych se tě na něco zeptal. Když tě ti lidé pronásledovali a chtěli tě zabít, jak ses cítil?“

Král byl šokován otázkou krejčího a řekl: „Ty se vyptáváš na královy emoce? Jak se vůbec opovažuješ!“ Když jeho strážci později přišli a oznámili mu, že všichni revolucionáři byli zatčeni, nechal král krejčího uvěznit. Po několika dnech byl k smrti vystrašený krejčí přiveden k šibenici. Hlavou mu přitom proplouvala myšlenka: „Proč se mnou takto zacházejí? To všechno jen kvůli jedné otázky?“

Těsně před tím, než měl být krejčí pověšen, řekl král: „Pusťte ho.“ Poté se obrátil na krejčího a říká: „Teď už víš, jaký to je pocit. Právě jsi dostal odpověď na svou třetí otázku.“

POINTA: Můžeme si myslet, že víme, čím ostatní lidé procházejí, ale ve skutečnosti nevíme nic. Dokud nebudeme opravdově cítit jejich bolest, nemůžeme se stát skutečnou vyšší duchovní bytostí.