Vyšší Světy

Vyšší Světy

Než si řekneme něco o Vyšších Světech, je třeba nejdříve pochopit, co přesně znamená slovo „vyšší“. V Kabale slova jako „vyšší“ nebo „bližší“ nemají nic co dočinění s fyzickými rozměry, ale spíš se jedná o vztah, kdy jsme bližší (Vyšší) nebo vzdálenější (Nižší) ke svému zdroji (Božímu Světlu). Pokud tedy o někom řekneme, že je „vysoko“, myslíme tím, že má „blízko ke zdroji“. Z tohoto důvodu se Světům, které jsou blíž ke zdroji, říká „Vyšší“.

Nemá tedy smysl hledat Vyšší Světy tam někde „nahoře“, protože existují UVNITŘ nás, a to nejen v tom smyslu, že každý z nás je projevem všeho stvoření. Stejně tak to platí i o čase. Čekat až zemřeme a dostaneme se tam někam „nahoru“ je velmi naivní, protože čas ve své podstatě neexistuje. Tam „nahoru“ (do Vyšších Světů) se můžeme dostat hned a to tím, že se napojíme na Světlo.

Kabala učí, že existuje pět úrovní nebo dimenzí reality:

    Adam Kadmon (Pradávný Člověk)

1. Atzilut (vyzařování)

2. Briya (stvoření)

3. Yetzira (formování)

4. Asiya (akce)

Adam Kadmon je nejvyšší duchovní svět, který je nám tak vzdálený, že se na něj nelze napojit. Z tohoto důvodu mluví Kabala většinou pouze o čtyřech Světech.

Téma Vyšších Světů je trošku složitější a vyžaduje mnohem více času a informací. Prozatím ale stačí vědět, že první dimenze (Atzilut) je nejvyšší úrovní a čtvrtá dimenze (Asiya) je nejnižší. Asiya je pro nás velmi důležitá, protože představuje svět akce, tedy hmotný svět (auta, stromy, hory, naše děti atd.), ve kterém žijeme.

Všechny čtyři úrovně obsahují stejnou podstatu. Jediným rozdílem mezi vyššími a nižšími úrovněmi je kvalita podstaty. V nejvyšší dimenzi je podstata naprosto čistá. Jak se ale filtruje dolů přes různé úrovně, její čistota se kousek po kousku snižuje, dokud nedosáhne našeho fyzického světa. Tento proces filtrování je ve skutečnosti dobrá věc, protože nám brání přijímat více světla, než dokážeme zvládnout.

Ozvěna aneb „Jak nahoře, tak dole“

Kabala učí, že fyzické a duchovní dimenze jsou úzce propojeny aneb jak se říká: „Jak nahoře, tak dole.“ Stejně tak jako jsme ovlivněni duchovní říší, naše činy v každodenním životě také přímo ovlivňují Vyšší Světy („Jak dole, tak nahoře.“).

Vyšší Světy fungují jako obrovská vesmírná ozvěna. Když proklínáme nebe, ozve se ozvěna, která se vrátí do svého počátečního bodu (ke své příčině na hmotnou úroveň).

Pokud bychom měli vytvořit celkový obraz kabalistického vesmíru, Vyšší a Nižší světy by mohly být přirovnány ke stromu, ve kterém kontinuální interakce mezi kořenovým systémem a větvemi projevuje základní učení: „Jak nahoře, tak dole.“ Ačkoli dva aspekty tohoto metaforického stromu nejsou navzájem viditelné, tok energie mezi nimi vyjadřuje principy metafyzických i fyzických říší.

Žij naplno aneb Po smrti je pozdě

Až jednou dorazíme do Vyššího Světa, bude nám ukázána skutečná velikost naší duše. Je pravda, že pro mnoho lidí to bude bolestivá zkušenost. Uvidí totiž svůj velký duchovní potenciál, který měli, a uvědomí si, jak tento úžasný dar promarnili. Podívají se zpět a řeknou si: „Takový velký poklad jsem celou dobu měl u sebe a nevyužil jsem ho naplno!“ Tito lidé budou v situaci jako ona housenka z následujícího příběhu:

Představ si housenku, která se narodila uvnitř ředkvičky. Celý život tam žije a předpokládá, že celý svět je stejně tak hořký, temný a malý jako ta ředkvička, ve které se narodila. Když se jí však podaří prorazit vnější slupku ředkvičky, ohromí se a s údivem řekne: „Myslela jsem si, že celý svět je jako tato ředkev, ve které jsem se narodila, ale teď vidím, že to není pravda. Svět je nádherným a krásným místem!“