Touha a Naplnění

Touha a Naplnění

Toužit znamená něco postrádat

Bůh nemá žádnou touhu. Nemá dokonce ani touhu sdílet! Je vším, a proto vyzařuje a sdílí. To je zkrátka on. To je jeho forma. Proč? Protože toužit po něčem znamená něco nemít, něco postrádat. Pokud tedy po něčem toužíme, znamená to, že žijeme v nějakém NEDOSTATKU.

Naplnění je příčinou touhy, ne naopak!

Naplnění předchází touhu. Jinými slovy, nejprve musíme být NAPLNĚNÍ a pak teprve můžeme po něčem TOUŽIT. Pro lepší pochopení dám příklad ze života.

Představte si, že bych se vás zeptal, jestli byste si dali speciální kaktusové kuličky (uvařené „po australsku“), které jsem právě přivezl z Cookových ostrovů, jediného místa na světě, kde rostou. Toužili byste je ochutnat? Nebo lépe řečeno: Sbíhaly by se vám na ně sliny? Asi sotva. Pokud jsme tyto kaktusové kuličky nikdy neochutnali, nemůžeme toužit po jejich chuti. Nejdříve tedy musí dojít k ochutnání jídla a pak teprve můžeme po něm toužit, ne naopak.

Všechny naše touhy (velké, malé, dobré i špatné), které vůbec kdy byly nebo ještě budou v našem světě probuzeny, pocházejí ze zbytku Světla (jednou již naplněného). Jinými slovy, naše touha NENÍ skutečnou příčinou následku. Proč? Protože si nemůžeme přát něco, co jsme nikdy nezažili. Co to tedy znamená? Že my lidé jsme byli nejdříve absolutně naplnění (Nekonečný svět) a teprve pak (Velký třesk) se u nás projevila touha po onom naplnění (Náš současný svět).

Naplnění je tedy PŘÍČINA a touha po naplnění NÁSLEDEK.

Rav Isaac Luria rozvinul koncept, že všechny fáze existence mohou být zahrnuty pouze do dvou základních fází nebo podmínek. První fáze se skládá z touhy, která je NAPLNĚNA – vše, co se stalo před Velkým třeskem (Tzimtzum). Druhá fáze zahrnuje touhu, která NENÍ NAPLNĚNA – vše, co se stalo po Velkém třesku. Podmínku naplnění nazval Nekonečným Světem. Druhou podmínku nenaplnění nazval Světem Vzdorování (náš současný svět).

Každá touha, kterou kdy můžeme mít, je v potenciálním stavu již naplněna! Každá socha byla vytesána, každá budova postavena, každé přání již bylo splněno. Naplnění předchází touze. Následek je již přítomný v příčině.

Člověk se nepoškrábe, pokud ho nic nesvědí.
Touha se neprojevuje sama od sebe, musí být něco, po čem toužit.
(Rav Berg)