Příběh

Kola duše

Když Baal Shem Tov žil v Medzhibozhi v Polsku, říkalo se, že má tento počestný člověk moc vyřešit problémy všeho druhu. Jednoho dne ho navštívil kupec z nedalekého města, který se mu svěřil se svými problémy, očekávajíce, že dostane požehnáno a zbaví se tak bolesti rovnou na místě. Místo toho kupci Baal Shem Tov řekl, aby jel do malého městečka jménem Trusti a ptal se po člověku jménem Eliezer ben Zerah.

Kupec byl touto radou znepokojen. „Trusti? Do Trusti je to tři dny a tři noci po velmi špatné cestě. Nemůžeš se postarat o mé problémy přímo tady?“ Bal Shem Tov však trval na svém: „Jeď do Trusti a ptej se na Eliezera ben Zeraha. Ten ti pomůže.“ Zprvu sice zdráhavě, nakonec ale kupec jeho radu přece jen poslechl.

Cesta do Trusti byla opravdu velmi dlouhá. Po cestě měl kupec moře času přemýšlet o tom, proč ho Baal Shem Tov vyslal na takovouto nepříjemnou cestu. Ten Eliezer ben Zerah musí být opravdu významný muž, pokud mě za ním Baal Shem Tov posílá. A pokud je to významný muž, musí být jistě také bohatý. Ano, samozřejmě, proto mě za ním posílá! Je to bohatý muž, který vyřeší mé finanční problémy! No a pokud je bohatý, musí mít i nějaké syny. Jeden z jeho synů by se mohl hodit k mé dceři. Ano, tím jsem si jistý! Tohle je důvod, proč musím jet do Trusti. Baal Shem Tov je génius!

Kupec tedy dorazil do Trusti s velkým očekáváním toho, co pro něj Eliezer ben Zerah udělá. Vyskočil z kočáru a zeptal se prvního muže, kterého viděl: „Eliezer ben Zerah. Kde bydlí?“ Muž ale tohle jméno neznal. „Jak nemůžeš znát Eliezera ben Zeraha? Významný muž, bohatý muž se syny, mnoha syny!“ Muž ale pokrčil rameny: „Neznám ho. Co kdyby ses zeptal řezníka? On zná každého.“ A poslal kupce směrem k řezníkově domu.

Řezník ale taky žádného Eliezera ben Zeraha neznal. A co hůř, neznal ho ani místní pošťák. „Jak je to možné?“, naříkal kupec. „Sám Baal Shem Tov mě za ním posílá. On mi má pomoct.“ Pošťák byl soucitný a povídá: „Podívej, jedna z místních žen má přes sto let, ale stále ji to dobře myslí. Žije tady celý život a zná celou historii Trusti a všechny lidi, kteří tady kdy žili. Pokud někdo tohoto Eliezera bena Zeraha zná, pak je to ona.“

Pošťák tedy doprovodil kupce ke staré ženě, který se zeptal na Eliezera bena Zeraha. Přes její obličej proběhl náznak poznání. „Eliezer ben Zerah?“, řekla. „Ano, ano“, odpověděl rychle kupec nadšený vidinou toho, že konečně našel někoho, kdo ho zná.

Stařenka se postavila, přišla ke kupci, podívala se mu do očí a řekla: „Byl to ten nejhorší člověk, kterého jsem kdy poznala“, a odplivla si na zem. „Mlátil svou ženu, své děti, zneužíval svá zvířata, pil, a dokonce praštil do nosu i místního rabína. Všichni ho nesnášeli. Za celý svůj život nehnul pro nikoho prstem. Nikdy neudělal jediný dobrý skutek. Když zemřel, polovina města oslavovala.“

„On zemřel?“, řekl šokovaný kupec. „A kdy?“

„Před padesáti sedmi lety“, odpověděla stařenka. „Proto si ho nikdo nepamatuje. Všichni jsou na to příliš mladí.“

Kupec byl velmi znepokojený. Čekal, že tady vyřeší všechny jeho problémy a místo toho teď tohle. Takovou dálku cestoval, a to vše jen proto, aby se dozvěděl, že Eliezer ben Zerah byl špatný člověk, a navíc už nežije.

Celou cestu zpět do Medzhibozhe se mu to promítalo v hlavě, takže když dorazil k Baal Shem Tovovi, byl pořádně rozzlobený. „Co je tohle za vtip?“, zakřičel na něj kupec. „Copak nevíš, že jsem velmi zaneprázdněný muž? Cestoval jsem celou cestu do Trusti naprosto zbytečně. Promarnil jsi můj drahocenný čas! Já jsem myslel, že mi ten člověk pomůže a nedostal jsem žádné peníze! Navíc nemá ani žádné syny pro mou dceru! A nedostal jsem ani žádné požehnání, protože je mrtvý!“

Baal Shem Tov počkal až se kupec uklidní a pak řekl: „Můj synu, já jsem přece nikdy neřekl nic o nějakých penězích nebo synech. Ale požehnání, to jsi dostal.“

„Jaké požehnání? Jak bych mohl dostat požehnání od mrtvého člověka?“

„Kolik ti je?“, zeptal se Baal Shem Tov.

„Kolik mi je? Padesát šest. Co s tím má co společného můj věk?“

A Baal Shem Tov řekl: „Chtěl jsem, abys věděl, že jsi ten Eliezer ben Zerah byl v minulém životě ty. Tím, že víš, jak špatným člověkem jsi ve svém minulém životě byl, bys měl denně děkovat Bohu za to, kolik času ti dal v tom současném životě. Všechny tvé současné problémy jsou výsledkem tvého chování tenkrát. Věř mi, mohlo to být i horší. Požehnáním je to, že víš, že navzdory tomu, co jsi tenkrát udělal, dostal jsi druhou šanci.“