Příběh

Bylo nebylo, žily dvě housenky, které byly nejlepšími přáteli. Veškerý čas trávily spolu dělajíce věci, které housenky běžně dělají. Každé ráno se potkávaly a zažívaly nová a nová dobrodružství. Jednoho rána však ta starší z nich nepřišla. Mladší housenka se tedy rozhodla tu starší hledat, ale ať už se dívala kamkoliv, nemohla svou kamarádku najít.

Po čase si uvědomila, že se asi už nevrátí, a to ji velmi rozesmutnělo a rozbrečela se. Najednou se podívala nahoru a uviděla krásného motýla, který se snesl dolů na zem, sedl si vedle ní a zeptal se jí: „Proč brečíš? Já jsem tě neopustil, jen jsem se přeměnil v motýla.“

POINTA: Naše duše nabírá mnoho podob a forem přes mnoho svých inkarnací. Přestože nám mohou naši blízcí chybět, jedná se pouze o to, že zažívají další evoluci na cestě té své duše, nic víc.