Příběh

Jeden muž ze Středního Východu se připravoval na svou cestu do Ameriky. Tenkrát trvala taková to cesta po moři i několik měsíců a loď zastavovala pouze jednou (ve Francii na dva týdny), aby se doplnilo jídlo na zbytek cesty.

Jelikož muž věděl, že ho tato dvoutýdenní zastávka ve Francii čeká, rozhodl se začít učit francouzsky, ale neměl dost času se učit anglicky (jazyk jeho konečné destinace). Když loď dorazila do Francie, muž z ní vystoupil a užil si každou minutu svého pobytu. To, že uměl francouzsky, mu velmi pomohlo. Poté, co dva týdny uplynuly, se vrátil zpět na loď a pokračoval ve své cestě dál.

Když dorazil do Ameriky, opět se snažil mluvit francouzsky, ale tentokrát mu nikdo nerozuměl. Někteří Američané mu říkali: „Ty jsi ale hlupák. Ve Francii jsi byl jen dva týdny, ale po zbytek života budeš žít tady v Americe. Začal ses učit francouzsky namísto angličtiny, což je jazyk, který budeš potřebovat po celý zbytek svého života!“

POINTA: Naše existence tady v tomto fyzickém světě se dá přirovnat k onomu pobytu muže ve Francii. Jsme na tomto světě jen chvíli, a přesto se usilovně snažíme se naučit jeho jazyk – pravidla, jak žít v tomto materiálním světě. Kdežto "jazyk", který opravdu potřebujeme znát je Touha přijímat za účelem Sdílení. Tím, že se naučíme tento jazyk, máme příležitost dosáhnout duchovní transformace a tím získat trvalou radost a nekonečné naplnění, po kterém toužíme.