Překážky

Překážky

Překážky, které se v našem životě vyskytují, jsou ve skutečnosti DAREM! Proč? Protože jen tím, že se rozhodneme VZDOROVAT, se můžeme dostat ke Světlu. Bez vzdorování se nejde dostat ke Světlu a bez překážek nejde ničemu vzdorovat – jednoduchá rovnice. Takže až se příště setkáš s problémem, místo abys propadl úzkosti, vzteku nebo panice, na chvíli se zastav a podívej se na situaci podrobněji.

Až to uděláš, pochopíš, že se nejedná o nic špatného. Naopak. Zjistíš, že se jedná o převlečenou PŘÍLEŽITOST k pozitivní změně.

Žádné překážky neexistují. Existují pouze příležitosti k růstu.

Bez toho, abychom si sami napravili své problémy, se nikdy nemůžeme stát PŘÍČINOU. Proto jsou překážky požehnáním! Poskytují nám příležitosti, jak se přiblížit Světlu.

Překážky pocházejí od Satana (našeho ega). Jsou to dary v tom,
že nám umožňují vzdorovat a získat tak přístup ke Světlu.

Proč musíme narážet na překážky?

Mnoho z nás si myslí, že jakmile dosáhneme vyššího spirituálního stavu, tak se veškerých problémů a překážek v životě zbavíme: nic se nepokazí, nikdo, koho milujeme, neonemocní, nic špatného se nám nestane, máme dost peněz na živobytí – zkrátka, můžeme si (konečně) užívat života tak, jak jsme si celou dobu přáli.

Díky Kabale však víme, že pokud si myslíme, že jde život příliš hladce (bez jediného škobrtnutí), neměli bychom se radovat, ale spíše ZASTAVIT a pořádně se ZAMYSLET, protože někde na našem „grafu růstu“ je něco špatně.

Zohar říká jasně: „Neboť tě vytříbím tak, jako je vytříbeno zlato“. Co to znamená? Že v tomto životě je našim úkolem se NEUSTÁLE ZDOKONALOVAT, abychom dosáhli svého potenciálu. Pokud tedy nanarážíme na problémy a překážky, znamená to, že se nezdokonalujeme (přesněji řečeno nemáme z čeho se zdokonalovat), nerosteme, a tedy nenaplňujeme smysl svého života.

To je na překážkách to krásné. Překážky vlastně představují Světlo,
které teče do našich životů – akorát nepřímo.

Představ si, že jdeš pouští dva dny vkuse, urazíš 50 km, a nakonec narazíš na člověka, který ti řekne, že jdeš celou dobu špatně a že bys měl jít úplně opačným směrem. Co uděláš? Naštveš se na něj nebo mu budeš vděčný za pomoc? Přesně tak to funguje v našem životě. Občas slýcháváme, co nechceme slyšet, zažíváme, co nechceme zažívat, narážíme na problémy a negativní situace, na které nechceme narážet a přitom zapomínáme, že jsou zde jen proto, aby nám POMOHLY. Aby nás vyvedly z bláhového světa snů do světa reality.

Čím více překážek na trati, tím více radosti v cíli

Bůh nás v našem životě obdarovává opozicí (silou působící PROTI nám), protože ví, že čím více toho PŘEKONÁME, tím více si toho ZASLOUŽÍME a tím více RADOSTI a NAPLNĚNÍ pak prožijeme. O tom to celé je a o ničem jiném.

My sami jsme sobě největší překážkou

Jedinou věcí, která nám brání obdržet vše, co život nabízí a po čem toužíme, jsme ve skutečnosti MY SAMI. Já jsem největší překážkou ve svém životě, stejně jako ty jsi největší překážkou v tom tvém. My sami si házíme klacky pod nohy a divíme se, odkud se pořád berou …

Všechny překážky jsou vždy jenom v tobě, nikoliv v prostředí.
V tobě jediném je každé místo světa, a nikoliv ty v něm.
Toho buď pamětliv.
(autor neznámý)

Nevyhýbej se překážkám!

Naším problémem je, že celý život děláme všechno proto, abychom se překážkám vyhnuli. Zapomínáme však (lépe řečeno VŮBEC NEVÍME), že tato naše reflexivní touha vyhýbat se překážkám a výzvám, pracuje (na nejhlubších úrovních našeho bytí) PROTI našim vlastním nejlepším zájmům.

Měj proto na paměti, že pokud začneš od svých překážek utíkat, utíkáš vlastně od Světla, po kterém tak neskutečně toužíš! Je třeba si uvědomit, že překážky tady budou (dokud žijeme) vždy s námi. Je to něco, co nemůžeme změnit. To, co však změnit můžeme, je JAK na ně NAHLÍŽÍME!

Únik před životními problémy nikdy nepovede k dlouhodobému
naplnění. Překonávání překážek ano.