Možnost volby

Možnost volby

Mezi zákonem příčiny a následku ve spiritualitě a v přírodních vědách je jeden velký rozdíl. V každodenním světě obvykle stačí jen jeden skok z mostu, aby si člověk uvědomil pošetilost svého činu. Negativní výsledek tohoto činu je pak patrný během několika sekund. Duchovně však můžeme udělat několik neuvážených skoků, aniž bychom „narazili na chodník“. Můžeme zažít vzrušení ze skoku a necítit bolest z pádu (alespoň tedy ne hned).

Důvod této časové prodlevy mezi příčinou a následkem v duchovní oblasti je jednoduchý. Týká se svobodné vůle, která nás definuje jako lidské bytosti a jako Stvořitelovy partnery v probíhajícím procesu stvoření.

Kdybychom žili ve světě, kde by se účinky negativních činů okamžitě projevily jako bolest a utrpení, prvek volby by z našich životů zmizel. Neměli bychom příležitost poučit se ze svých chyb.
Abychom tomu lépe porozuměli, představme si, že by byl každý negativní čin okamžitě potrestán silným úrazem elektrickým proudem. Ukradneš čokoládu – šok! Začneš pomlouvat kamarádku – šok! Začneš tiše závidět sousedovi jeho nové auto – šok!

Netrvalo by to dlouho a negativita by z lidského chování zmizela. Problémem ale je, že by to bylo kvůli potlačení, ne svobodné volbě. Správné činy by vyplývaly ze strachu z trestu, nikoli z pozitivního a proaktivního rozhodnutí. Svobodná vůle, kterou nám Stvořitel přidělil, by zcela zmizela.

S ohledem na duchovní zákony je spojitost mezi příčinou a následkem skrytá, aby byla zachována naše možnost volby. To znamená, že nedostáváme elektrický šok pokaždé, když se pohybujeme špatným duchovním směrem. Nejsme ale ani okamžitě odměňováni, kdykoli podnikneme správný čin. Místo toho je na nás, abychom rozvíjeli povědomí o našem chování a jeho vztahu k tomuto duchovnímu zákonu. Je na nás, abychom se rozhodli a poté si hlavně uvědomili, že z našich činů se nakonec vyvinou důsledky, dobré i špatné.

Když se bolestivé následky projeví, můžeme být mystifikováni příčinami. Když jsme nejvíce zmatení, můžeme ze situace, do které jsme se dostali, dokonce vinit i Boha, ale je to stejně tak směšné a naivní jako obviňovat gravitaci za to, že dopustila naši bolest při nárazu na chodník, když skočíme ze střechy dolů…