Miluj bližního svého

Miluj bližního svého

Nejspíš jsi tuto prastarou moudrost slyšel už jako dítě. Je to hluboké poselství, které je zakořeněno v našem kolektivním vědomí a zároveň zcela ignorováno. Jak je to možné? Možná se toto prohlášení stalo tak moc užívaným, že už nejsme inspirováni k tomu, abychom se podrobně zabývali jeho významem a zkoumali jeho dalekosáhlé důsledky.

Když ale použijeme čočku Kabaly, vidíme význam tohoto výroku v jeho velkolepých, pravdivých proporcích. Když víš, že jsme všichni božskými kousky téže nádoby, uvědomíš si, že tvůj soused, tví milovaní, a dokonce i cizí lidé na druhé straně planety od tebe nejsou vůbec odděleni.

Žádné oddělení není. Není žádné „já“ a „oni“. Existuje jen JEDNOTA. Ty a každá jiná duše na této planetě jste neoddělitelně spojeni. Všichni jste součástí jednoho těla.

Existuje jeden známý příběh o studentovi, který se zeptal jednoho velkého kabalisty, zda by ho mohl naučit všechny lekce Bible, zatímco by stál na jedné noze. Kabalista odpověděl, že to určitě může udělat, a pak řekl následující slova: „Miluj bližního svého jako sebe sama. Zbytek je jen komentář. Teď jdi a uč se.“

Zde je krásně vidět, jak důležité je milovat druhého člověka a že celá Bible a duchovní život vůbec o ničem jiném vlastně ani není. Abychom to ale nepochopili špatně, nechce se po nás, abychom trávili svou dovolenou s lidmi, kteří nám ubližují, chodili na procházky s lidmi, kteří nás pomlouvají a lžou nám apod. To rozhodně ne aneb jak řekl Ježíš:

„Nemusíš mít každého rád, ale musíš ho milovat.“

Onou frází „Miluj bližního svého“ je tedy spíše myšleno to, abychom měli rádi ostatní lidi navzdory tomu, jak (špatně) se chovají. Abychom si uvědomovali, že my všichni pocházíme ze stejného zdroje a že tím, že budeme někoho nesnášet si v ničem, ale vůbec v ničem nepomůžeme. Ani jim, ani sobě a ani nikomu jinému. Byla by to tzv. „lose-lose-lose“ situace. Česky řečeno, situace, kdy ze vztahu dvou lidí nemá prospěch ani jeden ze třech.

Kde začít? Jak jinak než u sebe!

Fráze „Miluj bližního svého“ může znít opravdu hezky, ale její uvedení DO PRAXE je většinou celoživotním dílem. Vyžaduje to totiž trpělivost, přijetí a soucit s těmi, kteří se od nás liší. Vyžaduje to odpuštění a porozumění pro ty, kteří nám ublížili, a především to vyžaduje, abychom milovali sami sebe. Proč? Protože pokud je naše nádoba prázdná, o co se pak můžeme chtít podělit s ostatníma?

Nutnou podmínkou k tomu milovat ostatní tedy nejdříve je schopnost milovat sebe sama! Až dojdeme do místa, kdy se máme rádi, můžeme se sladit s důvodem, proč byl celý tento svět vůbec stvořen a milovat tak i ostatní.

Nemůžeme milovat bližního svého, pokud
nechováme lásku k sobě samému.

Proč bychom měli milovat ostatní?

Zlatým pravidlem pro kabalistu není jen „milovat svého bližního jako sebe sama“, ale spíše „milovat svého bližního jako sebe sama, když je to obtížné.“ Proč? Protože pouze tehdy, když milujeme, když je to obtížné, odstraňujeme vrstvy negativity, které nás oddělují od Božího Světla.

Je totiž velmi snadné koupit kávu kamarádovi, ale co takhle ji koupit někomu, kdo mačká všechna naše tlačítka a spouští naši reaktivitu? Někomu, kdo nám leze na nervy? Dokážeme rozšířit lidskou důstojnost na lidi, s nimiž nesouhlasíme nebo s nimiž nevycházíme?

Tohle je naše výzva a naše síla zároveň: rozšířit toleranci na ty, kteří se od nás liší. Ne však proto, že jsme „dobří lidé“, nebo že je to správná nebo morální věc, ale proto, že nás tím přibližujeme k naplnění našeho potenciálu, proto, že z tohoto našeho činu pak prosperují všichni lidé na světě.

Když totiž vyvineme úsilí být šťastní za druhého člověka, stane se něco úžasného. Odstraníme tím blok, který bránil tomu, aby se naše vlastní naplnění projevilo, a nyní můžeme přitáhnout to, po čem toužíme. Jednoduše řečeno, čím více myslíme na blaho ostatních, tím více štěstí a naplnění přitáhneme do svého života.

Vzkaz od Rav Berga pro nás pro všechny

Milujte se navzájem stejně, jako jsem já miloval vás. Není větší lásky než položit život za své přátele. Jste moji přátelé, pokud děláte, co říkám. Už vás nenazývám otroky, protože pán se svým otrokům nesvěřuje. Nyní jste moji přátelé, protože jsem vám řekl všechno, co mi řekl Otec.

Jediným způsobem, jak odstranit myšlenku dvou, je odstranit dualitu ve vás. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je eliminovat Oponenta, protože teprve pak se můžete stát sami sebou. A co je důležitější, sjednotíte se se Světlem uvnitř vás. A to je doba, kdy zažijete nesrovnatelnou jednotu reality.