Duše

Duše

Co je to duše?

Kabalisticky je duše potenciál. Stejně jako malé semínko obsahuje obrovský potenciál dubu, má i naše duše velký potenciál.

Duši nelze urazit, zranit nebo jí ublížit. Jediný, komu může být ublíženo je naše ego!

Naše duše je naše vědomí. V Kabale jsou tyto termíny navzájem zaměnitelné, protože duše je vytvořena vědomím.

Naše duše, stejně jako naše tělo, má 248 částí. Pokaždé, když opravíme jednu z částí, staneme se kanálem v této oblasti.

Jedna lidská duše má mnohonásobně větší cenu, než si my lidé dokážeme představit. Kabalisté nás učí, že jeden anděl má hodnotu všech království (minerální, rostlinné, zvířecí a lidské), hvězd, planet, konstelací a galaxií. A že jedna lidská duše má hodnotu všech andělů. Z tohoto důvodu se také říká: „Pokud zachráníš (duchovně pozvedneš) byť jen jednoho člověka, je to jako bys zachránil celý svět.“

Naše duše je jako talíř. Začíná čistá, ale pokaždé, když jednáme bez vědomí, zašpiníme ji. A čím déle necháme špínu usazenou, tím těžší je pak její vyčištění.

Rav Mojžíš Luzzatto viděl svět jako velké bludiště, kde lidské bytosti bloudí v nevědomosti, zatímco duše transformovaných, těch, které přemohly Protihráče, sedí na větvích stromů a řídí nás.

Kámen a Hora

Na úrovni duše mají lidé stejnou podstatu jako Bůh. Ve své pravé podstatě jsme jako Bůh.
Talmud říká, že duše je součástí Boha. Je jako kámen, který byl oddělen od hory. Vnitřní podstata kamene je stejná jako hora, od které byl oddělen. Duše ve vztahu k tělu má vnitřní charakteristiku Boha – Sílu Světla – proto je Bůh v nás všech. Pokud není Světelná Síla přítomná, není přítomná žádná motivace, a to ani na její nejnižší úrovni jako je například zvednutí sklenice s vodou.

Mrtvý člověk nemůže zvednout sklenici, protože v něm Boží Světlo již neexistuje. Opustilo tělo. Když je strom vyrván ze svých kořenů, umírá, protože z něj Boží Světlo zmizelo. Kde není Světlo, tam je smrt.

Operní zpěvák aneb Každý má přesně to, co potřebuje

To, čeho můžeme dosáhnout, není sice nijak omezeno, musíme však být také realističtí: pokud chceme být operním zpěvákem a prostě na to nemáme hlas, je velmi pravděpodobné, že operním zpěvákem nemáme být a nikdy jsme ani být neměli. Naše duše nám dala vše, co potřebujeme k dosažení naší individuální dokonalosti. Naše talenty, vlohy a schopnosti jsou k tomuto účelu dokonale přizpůsobeny. Nepřipustíme-li si tuto pravdu, proces tím jen oddálíme.

Čtyři duchovní světy

Když se v průběhu dne duchovně napojujeme, naše duše stoupá a sestupuje čtyřmi duchovními světy:

ATZILUT (vyzařování)

BERIA (stvoření)

YETZIRA (formování)

ASIYA (akce) – nejnižší svět (fyzický svět, ve kterém žijeme)

Nad těmito čtyřmi světy je ještě jeden svět, do kterého se však prostřednictvím našich spojení nedostaneme – je nám nepřístupný. Tento svět je známý jako ADAM KADMON (Prvotní Člověk).

Úplná duše aneb Dokončení práce na Zemi

Jak poznáme, že je naše duše úplná a připravená se znovu připojit ke Světlu?

Když se naše duše dokáže ohlédnout a říci: „Měl jsem na tomto světě práci. Vytvořil jsem prostor, kde je život, kde jsem pomáhal ostatním. Lidé z mého okolí těžili z toho, že jsem tady byl. Jsem se sebou spokojený. Jsem spokojen s věcmi, které jsem v životě udělal. Cítím se naplněný: miluju a jsem milován.“

Dokončení duše nemá nic společného s věkem. Být úplný znamená, že nás lidé znají a stali se díky naší existenci lepšími. Jako členové lidské rasy cítíme, že už není kam jinam jít. Udělali jsme vše, co jsme mohli. Naše práce skončila.

Avšak i v takovém případě, kdy jsme změnili životy lidí k lepšímu, se stále můžeme vrátit znovu, pokud máme k dosažení nějakou vyšší roli. Nebo, ačkoliv jsme odvedli svou práci, můžeme se rozhodnout vrátit proto, abychom pomohli ostatním. Dalším způsobem, jak poznat, že je duše úplná, je, že se již nebojí smrti.

Mají zvířata, rostliny a neživé věci duši?

Podle Zoharu (hlavního textu Kabaly) je vše ve vesmíru prostoupeno svou vlastní jiskrou Světla, svou vlastní životní silou. Znamená to tedy, že i neživé předměty mají duši? Odpověď je: ANO. Jediným rozdílem mezi duší člověka a duší kamene je STUPEŇ a INTENZITA jejich TOUHY přijímat Světlo.

Po čím větším množství Světla entita touží a přijímá, tím větší je její inteligence a sebeuvědomění. Lidská bytost je tak inteligentnější a vědomější než mravenec a mravenec je inteligentnější a vědomější než kámen.