Co se děje, když reagujeme?

Co se děje, když reagujeme?

Kdykoli se chováme reaktivně, popíráme svou zděděnou božskou povahu a zabraňujeme tomu, aby do našeho života plynulo Světlo.

Reagování na cokoliv se rovná přijímání.

Pokud nám někdo složí poklonu nebo nás pochválí a my se díky tomu začneme cítit lépe, ona druhá osoba bude příčinou a my NÁSLEDKEM. Naše štěstí bude jen DOČASNÉ a konečným výsledkem bude TMA.

Když se cítíme ohledně sebe samých dobře, cítíme, že jsme to my. Ačkoliv se ten příjemný pocit může zdát jakkoli reálný, pravdou je, že se jedná o iluzi, o naše reaktivní chování, naši přirozenou reakci na vnější podněty. V jádru to však NEJSME MY!

Když REAGUJEME na cokoli (ať už to dobré nebo špatné), reagujeme pouze reflexivně. Naše pravé „já“ (PROAKTIVNÍ duše) je v kómatu.

Když se podíváme na danou věc více do hloubky, zjistíme, že ve skutečnosti na lidi, situace a okolnosti nereagujeme. To okolnosti pouze SPOUŠTĚJÍ nejistotu a prázdnotu, která se nachází uvnitř nás! Je to jedna z mnoha našich černých děr v těle, která je aktivována.

Kdykoli ve svém životě nejednáš, ale naopak reaguješ, stáváš se
pouhou loutkou, následkem vnějších okolností.