Čas

Čas

Když přicházíme na tento svět, dostáváme přesné množství času, které je nutné k dokončení naší duchovní práce. Kabala nám říká, že naše transformace může být dokončena za jeden život. Ano, máme dost času, ale zároveň je třeba si uvědomit, že ho nemáme zase nazbyt.

Většina z nás ale bohužel svůj čas příliš dobře nepoužívá. Každodenní život nás odvádí od našeho vyššího účelu. Jak roky plynou, můžeme dosáhnout jen částečné transformace, nebo možná vůbec žádné. Faktem však je, že většina z nás opouští tento život, aniž by dokončila úkol, který jsme sem přišli vykonat. Někteří z nás se dokonce posunou opačným směrem, pryč od Božího Světla …

Ve srovnání s věčností, je náš čas na Zemi pouhým mrknutím oka. Je si však třeba uvědomit, že jeho následky budou trvat věčně. Skutky tohoto života jsou osudem dalšího. Musíme si uvědomit, že každý okamžik, který strávíme v těchto pozemských tělech, je čas strávený MIMO náš věčný domov.

Co je to „čas“?

Ve skutečnosti fyzikové absolutně netuší, co ve skutečnosti čas je nebo proč vůbec existuje. Jestli mi nevěříte, jděte a zeptejte se jich.

Vědci s časem tak nějak „bojují“. Stále si nejsou jisti, co to vlastně je. Kabala nám ale říká, že čas nám nedal nikdo jiný než náš Oponent (Protější Strana). Čas existuje POUZE proto, aby nám umožnil projevit svobodnou vůli. Je to DAR, který nám dává příležitost stát se PŘÍČINOU našeho štěstí a zasloužit si totální naplnění, které je naším osudem.

Aspekt času vytváří prostor pro svobodnou vůli k nápravě našich činů.
(Rav Berg)

Čas NEEXISTUJE!

Minulost je pryč. Budoucnost se dosud nestala. Současnost nemá žádné trvání. To vše znamená, že čas neexistuje. Čas je ILUZE!

Řekl snad Bůh: „Vždy jsem byl a vždy budu?“ Samozřejmě, že ne. To by dalo realitu minulosti a budoucnosti. Bůh řekl jen: „JSEM, který JSEM.“ Tečka. Vidíte v té větě nějaký čas? Ne. Je v ní jen přítomnost. V Jeho větě není ani zmínka o čase. Jak by taky mohla? Nekonečnost neví, co je to čas…

Věčnost neznamená nekonečný čas, ale ŽÁDNÝ čas!

Čas odděluje následek od příčiny

Podle Kabaly je čas definován jako VZDÁLENOST mezi příčinou a následkem. V říši skutečné reality se příčina a následek odehrávají současně, a proto v ní nic jako čas neexistuje.

Čas může za to, že nevidíme následky svých činů hned. Čas oddaluje jejich návratnost (karmu). Z toho důvodu si pak (mylně) myslíme, že pokud jsme nebyli za své pozitivní činy odměněni hned, nestane se tak nikdy. Čas ale také odkládá trest vyvolaný naším reaktivním chováním a zanechává v nás falešný dojem, že sobectví se vyplácí.

Čas tím, že neustále oddaluje následky našich činů, vytváří ILUZI, že neexistuje spravedlnost! Můžeš se však spolehnout, že i kdyby to trvalo měsíce, roky, desetiletí nebo dokonce celý život, ten den vyrovnání určitě přijde. Tím si můžeš být naprosto jistý.

Čas nehojí všechny rány, jen zakrývá jejich příčinu!

Čas = Milosrdenství

Kabala definuje čas také jako milosrdenství. Proč milosrdenství? Předpokládejme, že spácháš hrozný čin, motivovaný čistým, nefalšovaným sobectvím. Princip příčiny a následku určuje, že se v určitém okamžiku v budoucnosti ve tvém životě najednou objeví následek stejné míry. Čas ale tento následek zpožďuje. Dochází tedy k určitému dočasnému pozastavení, kdy je ti poskytována šance na nápravu.

TOHLE je milosrdenství. Znamená to, že než tzv. zazní rozsudek, máš šanci přesměrovat návratnost negativní energie svého činu pryč od sebe! Raketu, která byla na tebe původně namířena, můžeš přeprogramovat tak, aby minula svůj zamýšlený cíl. A jak to udělat? Svou transformací.