Příběh

Žil byl muž, který si právě dodělal řidičský průkaz. Vzal si tedy auto svých rodičů a rozhodl se navštívit jednoho svého kamaráda. Jak se od něj vracel zpět domů, začalo sněžit. Nejdřív jen lehce. Muž s rukama v pozici "za deset minut dvě", opatrně pokračoval ve své jízdě.

Sníh ale začal padat víc a víc až došlo na pořádnou chumelenici, kde nebylo vidět ani na krok. Muž však i navzdory tomuhle špatnému počasí jel dál. Už se pomalu viděl doma u sledování svého oblíbeného televizního seriálu a taky se těšil na to, jak ohromí své rodiče tím, že jel poprvé sám autem.

Už byl skoro před svým domem, ale jak vozovka víc a víc klouzala, najel nešťastně do výmolu v silnici, auto se na cestě roztočilo, vymklo se jeho kontrole a nabouralo do dalšího protijedoucího auta. Naštěstí nebyl nikdo zraněn.

„Tam byl výmol!“, říká muž ženě, do jejíhož auta právě naboural. „Velký a hluboký výmol!“ Žena ale z jeho sebeospravedlňování moc nadšená nebyla a nebyli z něj nadšení ani jeho rodiče, kteří se vyběhli podívat ven co se to vlastně stalo.

Nakonec přijel policista, který mu na dva měsíce odebral povolení k řízení. „Ale tam byl výmol!“, trval na svém muž a opakoval tuhle větu všem přítomným.

Jo, pěkný pokus. Ano, byl tam výmol. Náš život je plný takových to výmolů. Občas na nás během jediného odpoledne čekají i dva. Pokud ale budeme neustále za naše vlastní činy vinit výmoly, pokud budeme na ně neustále ukazovat a křičet: „To není moje chyba!“, nikdy nebudeme schopni napojit se na Světlo.

Muž z našeho příběhu (stejně jako my v životě) měl mnoho možností. Když začalo sněžit, mohl například zastavit u krajnice a počkat, jestli se počasí nezlepší. Když najel na kluzkou cestu nedaleko svého domu, mohl zastavit na nejbližší čerpací stanici a zavolat rodičům ať pro něj přijedou a auto by si mohl vyzvednout další den. Každý okamžik té cesty domů v sobě skrýval volbu. Nebyla to nutně volba, která by se mu líbila, ale byla to volba. Co ale on udělal? Nic. Navzdory všem možnostem a špatným dopravním podmínkám se rozhodl stejně dál v jízdě pokračovat.

POINTA: Vzpomeň si na tento příběh až přijdeš někam pozdě a budeš tvrdit: „Ale ten autobus měl zpoždění!“ Za tvůj život není zodpovědný ani výmol ani autobus. Za tvůj život jsi zodpovědný především TY SÁM!